2. 10. 2024

Digitalizace a infrastruktura

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky
Pozice Česka v Evropě 16.

Digitalizace a infrastruktura

Česko v rámci EU digitalizaci a infrastruktuře nevládne. Meziročně se propadlo o 6 příček na 16. pozici. Silná železniční infrastruktura nevyváží nedostatečnou digitalizaci veřejné správy, pokulhává i pokrytí rychlým internetem

Česko se v pilíři digitalizace a infrastruktury meziročně propadlo o 6 příček. Sice se stále pyšní nejhustší železniční sítí v Unii a zůstává mu pozice jednoho ze států, kde lidé utratí za veřejnou dopravu nejméně a kde stát do dopravy investuje jeden z nejvyšších podílů HDP, zbytek sedmadvacítky se Česku stále nedaří dohnat s úrovní digitalizace veřejných služeb. A to přesto, že se zvyšuje podíl lidí, kteří využívají služeb eGovernmentu. Zaostává také v pokrytí vysokorychlostním internetem, který je dostupný stále jen v 53 % domácností, menší podíl pokrytí má pouze Řecko.

Česku v letošním pilíři Digitalizace a infrastruktura patří 16. místo. Oproti předchozímu roku si tak pohoršilo o 6 příček. Nadprůměrné je v investicích státu do dopravy, s 3,9 % HDP u tohoto indikátoru Česko obsadilo hned za Maďarskem druhou příčku. Pozici v aktuálním pilíři mu vylepšuje také využívání internetbankingu, se kterým operuje 80 % obyvatel. Na lepší místa se naopak nedostáváme kvůli horší úrovni digitalizace státní správy. „Přesto si Česko i v této oblasti polepšuje – eGovernment u nás využívá podle nejnovějších dat 76,7 % uživatelů internetu, což drobně převyšuje eurounijní průměr 75 %,” upozorňuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

V pilíři se i letos nejlépe umisťují země Beneluxu, prvenství si drží Lucembursko s téměř univerzální dostupností internetu v domácnostech nebo vysokou hustotou platebních terminálů v přepočtu na obyvatele. Nizozemí pak patří s přehledem prvenství v oblasti hustoty výskytu dobíjecích stanic pro elektromobily. Na konci žebříčku setrvávají balkánské státy Rumunsko a Bulharsko, na nezvykle podprůměrném 23. místě zůstává u tohoto pilíře ale také Německo.

Vysoké výdaje na dopravu i nejhustší železnice 

Vládní výdaje na dopravu v Česku zaujímají 3,9 % HDP. Jedná se o druhý nejvyšší podíl po Maďarsku. Pro Česko zůstává v oblasti dopravy nadále silným pilířem ta železniční. S hodnotou 120,7 km železnic na 1 000 km2 se tuzemsko může chlubit nejhustší železniční sítí z celé sedmadvacítky. Stát se bude do budoucna snažit v kontextu celé dopravní soustavy pozici železniční dopravy posilovat. „Jednak je takový postup součástí dopravní politiky státu, a jednak se snažíme zhojit určité historické dluhy, které z hlediska kapacity a rozsahu sítě vhodné pro rychlou dálkovou osobní, ale i nákladní železniční dopravu na území ČR máme,” vysvětluje František Jemelka z Ministerstva dopravy. V současnosti resort dokončuje přípravy na zavedení provozu jednotného železničního zabezpečovacího systému ETCS od ledna 2025 na více než 600 km koridorových tratí v Česku. Ze strany státu mají dopravci průběžnou podporu také ve vybavování vozidel technologiemi: „Celková veřejná podpora se novou dotační výzvou zvyšuje na 7,7 miliardy korun,” dodává František Jemelka.

Roste počet naježděných kilometrů vlaků

Podle Správy železnic v oblasti osobní vlakové dopravy během let narůstá celková vzdálenost, kterou vlaky v Česku najezdí. “V roce 2023 ujeli osobní dopravci přes 142 milionů kilometrů, to je nejvíce za posledních 5 let,” přiblížila Nela Eberl Friebová ze Správy železnic. 

Na modernizaci a rozšiřování vozidlového parku se soustředí národní dopravce České dráhy. Zatímco mezi lety 2011 a 2021 nasadily ČD okolo 170 nových vozidel, za poslední tři roky jich nasazují dohromady 180. „Jen v letošním roce nasazujeme na tratě 140 nových elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv,” uvedla Vanda Rajnochová z ČD. „Postupně přicházejí dodávky desítek nových regionálních vlaků RegioPanter a RegioFox, v dálkové dopravě jsou to nejnovější soupravy ComfortJet. Nové vlaky se vyznačují především bezbariérovostí, klimatizací, audiovizuálním informačním systémem, Wi-Fi, elektrickými zásuvkami a USB porty pro dobíjení cestovní elektroniky nebo zásuvkami pro dobíjení elektrických invalidních vozíků”, popisuje Vanda Rajnochová. V příští dekádě má podle ní společnost v plánu do nových vozidel investovat přes 160 miliard korun.

Modernizace železnice může vést i k posílení ekonomiky

Soukromý dopravce RegioJet v posledních letech nakoupil 35 elektrických lokomotiv a 7 elektrických jednotek. „Do konce roku 2026 RegioJet převezme 47 nových elektrických jednotek pro provoz v regionální dálkové dopravě. Celková hodnota investic příští dva roky přesáhne 8 miliard korun,” přibližuje ředitel strategie Jiří Schmidt, podle kterého naopak dochází k výraznému deficitu v modernizaci železnic –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už jde o tempo zvyšování bezpečnosti v případě přejezdů nebo o nedostatečnou koordinaci investic do infrastruktury. „Došlo k zastavení trendu elektrifikace tratí, který byl slibně nastaven v 90. letech,“ upozorňuje Schmidt a dodává: „Navzdory záměrům dekarbonizace provozu na železnici se v posledních dvou dekádách téměř nepokračovalo v elektrifikaci nových úseků, což nyní komplikuje znovuzahájení tohoto procesu.

Příležitostí nejen pro zlepšení dopravy, ale i ekonomiky jako celku mohou být i vysokorychlostní železnice. To ukazují i pilotní data projektu Mapa příležitostí, za kterým stojí Druhá ekonomická transformace a další neziskové organizace. „Česko má pro různé železniční komponenty jako jsou vozy, brzdy, nápravy či podvozky až 12% podíl na světovém vývozu. Je to ukázkový příklad toho, jak může česká strojírenská tradice profitovat z globální zelené transformace,” uvedla Lucie Beránková, hlavní analytička Druhé ekonomické transformace.

Nízká hustota dobíjecích stanic a ještě nižší využívanost elektromobilů

Co do hustoty silniční sítě již Česko v popředí není tolik, jako v oblasti železnic, přesto se v rámci Unie umístilo na 7. místě s hodnotou 1,7 km silnic na 1 km2. V čele žebříčku jsou Malta, Belgie a Nizozemí, nejřidší silniční síť pak najdeme v Portugalsku a Finsku. Hůře než v hustotě silnic si Česko vede ohledně jejich kvality. Tu Češi 3,95 body ze sedmi, a Česko se tak v rámci žebříčku nedostalo výše než na 6. příčku od konce.

Podprůměrné výsledky Česko vykazuje dále také v hustotě dobíjecích stanic pro elektrické vozy. Na 100 km silnic u nás připadá 3,7 dobíjecích míst, v Nizozemí přitom mají majitelé elektromobilů možnost si auto na 100 km dobít u 109 stanic. Český stav jde ruku v ruce s nízkým podílem elektromobilů v Česku, což má za následek, že také využívání dobíjecích stanic je v porovnání s jinými evropskými zeměmi nízké. Martin Klíma ze společnosti E.ON Drive Infrastructure však podotýká, že situace kolem dobíjecích stanic není černobílá: „Nizozemí má jeden z nejvyšších podílů elektromobilů v EU a jeho síť je tvořena převážně zastaralou AC technologií. Česká síť je z hlediska počtu elektromobilů poměrně robustní a je založená na rychlém dobíjení, které nabízí výrazně vyšší komfort bez nutnosti dlouhého čekání.” Letošní zužitkování stanic společnosti E.ON se nicméně pohybuje v nízkých jednotkách procent. „Trh s výstavbou dobíjecích stanic u nás předbíhá prodeje,” shrnuje Martin Klíma.

Vysokorychlostní internet zůstává českou slabinou, méně domácností je jím pokryto jen v Řecku

Česko se v indikátorech reflektujících stav pokrytí internetem stále nedostává na přední příčky EU. Internet je u nás dostupný v 92,8 % domácností, meziročně tuzemsku zůstala 16. příčka. V evropském srovnání se pak Česku vyloženě nedaří v pokrytí vysokorychlostním internetem. Takový typ připojení má k dispozici pouhých 53,2 % českých domácností, címž se Česko propadlo na předposlední příčku nad Řecko s 27,8 % takových domácností. Možná překvapivě se na 4. příčce nachází Rumunsko. V balkánském státě, který si v rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura vede celkově nejhůře, je rychlým internetem pokryto 95,6 % domácností.

Bankovnictví po internetu mají Češi rádi

Až 80 % Čechů využívá internetové bankovnictví. S takovým podílem jde v podoblasti digitalizace o indikátor, ve kterém si Česko vede nejlépe, v rámci EU je osmé. „V posledních letech se rychle zvyšuje obliba mobilního bankovnictví, které mají klienti neustále při sobě. V současnosti již více než tři čtvrtiny našich klientů pravidelně využívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí každý den v měsíci, přičemž si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si používání mobilního telefonu oblíbili rovněž při placení u obchodníků. Platební kartu uloženou ve své mobilní peněžence má již 52 % klientů s mobilní aplikací George,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. 

Podle dat Evropské centrální banky mají Češi méně možností platit bezhotovostně než většina jiných národností v Unii. Na 1 000 obyvatel u nás připadá 23,5 platebních terminálů. Na Maltě přitom na každé 3 obyvatele připadá přibližně jeden terminál.

Podíl Čechů, kteří komunikují s úřady přes eGovernment, se zvýšil na 77 %

Přibývá Čechů, kteří záležitosti s veřejnou a státní správou řeší digitálně s pomocí služeb eGovernmentu. Podle srovnání DESI 2024 dalo šanci řešení byrokracie po internetu téměř 77 % Čechů využívajících internet. Podle Jana Hainze z Digitální a informační agentury (DIA) stojí za vyšší využívaností postupný nárůst služeb, které online vyřídit lze: „Jmenujme například rozvoj uživatelsky přívětivého Portálu občana, jehož mobilní verzi jsme letos představili. Díky BankID se zase zjednodušil a rozšířil přístup k elektronické identifikaci, kterou se občané mohou k online službám přihlašovat,“ vyjmenovává Jan Hainz. Počet uživatelů Portálu občana se za poslední rok více než zdvojnásobil.

V celkové úrovni digitalizace státní správy se Česko umisťuje jako druhé nejhorší po Rumunsku. Zaostává v množství dat, která jsou předvyplněná v online formulářích veřejných služeb; nízké skóre má také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. V cestě efektivnější digitalizaci správy stojí několik hlavních problémů: „Největší překážky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, složitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv. vendor lock-inu, a v palčivém nedostatku IT odborníků ve státní správě,“ říká Jan Hainz z DIA. Pomoci zlepšit úroveň digitalizace státní správy má do budoucna Zákon o právu na digitální služby; soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1. února 2025.

Mohlo by vás zajímat

Index prosperity Česka 2022

Index prosperity Česka 2023

Index finančního zdraví 2023

Index prosperity Česka 2024

Index finančního zdraví 2024