Index prosperity regionů
Nejlépe se v Česku žije v Turnově, má nejdostupnější kulturu i sportovní vyžití. Praha skončila 23. ze 206 mikroregionů
Nejnovější Index prosperity regionů ukazuje, že kvalita života v Česku se výrazně liší podle místa bydliště. Nejlepší podmínky nabízí Turnov, který vyniká občanskou vybaveností, dopravní dostupností i možnostmi trávení volného času. Naopak na chvostu žebříčku se umístily Podbořany, Bílina a další mikroregiony v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Praha, ačkoliv má vysokou ekonomickou úroveň, obsadila až 23. místo kvůli méně dostupným školám a vyšší kriminalitě. Výsledky analýzy potvrzují, že mezi regiony existují zásadní rozdíly v ekonomických i sociálních podmínkách, přičemž některé oblasti čelí dlouhodobým strukturálním problémům, zatímco jiné efektivně využívají své silné stránky k růstu.
Jak regiony ovlivňují kvalitu života
Index prosperity regionů hodnotí 206 mikroregionů (205 obcí s rozšířenou správou působností a Praha) na základě 37 indikátorů, které pokrývají ekonomickou situaci, dostupnost zdravotní péče, vzdělávání, občanskou vybavenost či kvalitu dopravní infrastruktury. Z výsledků vyplývá, že v některých částech země se daří udržet stabilní a prosperující prostředí, zatímco jiné oblasti čelí vysoké míře exekucí, nezaměstnanosti či odlivu obyvatel. Významným faktorem je i cenová dostupnost bydlení, která se výrazně liší. Zatímco v Praze stojí byt v průměru 17 ročních platů, v Ostravě pouze sedm. Srovnání napříč regiony tak poskytuje přesnější obraz než celorepublikové průměry, které často zastírají výrazné místní rozdíly.
Turnov jako model úspěšného mikroregionu
Turnov se umístil na prvním místě především díky vyvážené kombinaci ekonomické stability, kvalitní občanské vybavenosti a široké nabídky volnočasových aktivit. Díky své poloze v rámci regionu Českého ráje se stal přirozeným centrem, kde se dlouhodobě daří udržet vysokou kvalitu života. Město nabízí širokou škálu služeb, včetně kulturních a sportovních zařízení, a zároveň disponuje nadprůměrnou dostupností veřejné dopravy.
Na opačném konci žebříčku se umístily mikroregiony jako Podbořany nebo Bílina, kde negativní faktory, jako je vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost nebo sociální vyloučení, významně ovlivňují životní podmínky místních obyvatel.
Praha sice z ekonomického hlediska dominuje, ale její výsledky zhoršuje nízká dostupnost základního vzdělávání a vyšší kriminalita. Celkově se tak umístila na 23. místě ze 206 mikroregionů.
Budoucnost regionů: Výzvy a příležitosti
Mikroregiony s nižší kvalitou života se snaží najít nové cesty k rozvoji a snížit svou závislost na tradičních odvětvích, jako je těžký průmysl. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj se proto zaměřují na inovace v oblasti energetiky, zejména na rozvoj vodíkových technologií, které by mohly útlum uhlí, od nějž se poslední dobou upouští.
Klíčovou roli hrají i investice do dopravní a digitální infrastruktury, které by mohly zmírnit odliv obyvatel a podpořit podnikatelské prostředí. Regionální rozvoj však vyžaduje nejen technologické inovace, ale také systematickou podporu vzdělávání a místních komunit. Pokud se podaří propojit ekonomické reformy s efektivním řízením veřejné správy, mohou se i dnes méně rozvinuté oblasti stát konkurenceschopnými centry s vysokou kvalitou života.
Podrobné výsledky analýzy a interaktivní srovnání regionů najdete na silnejsiregiony.cz
