Index prosperity a finančního zdraví: Česko je v digitalizaci a infrastruktuře 10. nejlepším státem EU. Vděčí za to kvalitní síti železnic a vysokým investicím do dopravy
Česká republika je v úrovni digitalizace a kvalitě infrastruktury 10. nejvyspělejší zemí Evropské unie. Meziročně si tak podle aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví polepšila o dvě příčky. Česko v žebříčku vyniká vysokými investicemi do dopravy, nejhustší sítí železnic a postupnou digitalizací státní správy. Zaostává naopak v kvalitě silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem. Srovnání států vedou země Beneluxu, žebříček uzavírají státy z Balkánského poloostrova.
Česko se v pilíři Digitalizace a infrastruktura umístilo na 10. příčce EU. Ačkoliv se v řadě indikátorů zlepšuje, k postupné digitalizaci souběžně dochází i v ostatních unijních státech, což způsobuje jen malé meziroční změny v pořadí zemí. Meziročně si proto Česká republika polepšila pouze o dvě příčky.
Nejhůře opět dopadlo Rumunsko a o moc lepších výsledků nedosáhly ani další balkánské státy. Na špičce srovnání naopak zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem.
Hustá dopravní síť neznamená kvalitu
Prvenství Česku letos patří ve dvou indikátorech, kterými jsou hustota železniční sítě a nízká cena jízdenky pro veřejnou dopravu. „Za zmínku stojí i druhé nejvyšší investice do dopravy, které se vyšplhaly až na 3,9 % HDP či relativně hustá silniční síť, jejíž kvalitu však Češi ohodnotili jako pátou nejhorší v EU,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit, což zdůrazňuje i Vlastimil Bříza, majitel Koh-i-noor Hardtmuth: „Považuji za neuvěřitelné, že v roce 2023 stále neexistuje dálniční spojení do Českých Budějovic, největšího města Jihočeského kraje. Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické. Za minulého režimu se státníci vymlouvali na složité geologické podmínky, kvůli kterým nebyla výstavba tak rychlá, ale přitom na Západě byli schopni postavit dálniční sítě skrz hory, údolí a často neprostupný terén za výrazně kratší čas. Současná stavba dálnice z Prahy do Písku probíhá až překvapivě rychle díky projektu PPP, ale bohužel do Českých Budějovic zatím nepovede. Z druhé strany přes Tábor zase chybí desítky kilometrů dálnice napojující se na D1. Je to pro nás, jako výrobní firmu, velká komplikace a stejně jako pro všechny průmyslové podniky v regionu,“ říká podnikatel a signatář Druhé ekonomické transformace.
Kvalita silnic spadá do dvou oblastí, ve kterých máme největší rezervy. Tou další je přístup k internetu. Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k tomu vysokorychlostnímu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 % území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU. Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom složitější, než by se mohlo zdát.
„I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost – liší se přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.
I proto někteří čeští operátoři spojili své síly a v pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují. „Letos v červnu jsme v českých domácnostech zdvojnásobili počet internetových přípojek, které umožňují stahování dat rychlostí až 1 Gb/s. Nejrychlejší připojení tak nabízíme více než milionu českých domácností. Rychlý nárůst počtu přípojek umožnila jak výstavba vlastní infrastruktury optických kabelů až do domů jednotlivých zákazníků, tak loni uzavřená dohoda se společností Vodafone o vzájemném zpřístupnění infrastruktury,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.
Podrobnější informace o dostupnosti internetu v domácnostech členských států EU naleznete zde.
Celá EU digitalizuje
Na rozvoji digitalizace pracují nejen banky a další soukromé subjekty, ale stále častěji se do něj zapojuje i stát. Digitalizace české státní správy se podle srovnání DESI sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Zatímco vloni jsme byli v tomto srovnání dvacátí, letos jsme se posunuli na 17. místo. Díky tomu se nám podařilo překonat například Německo nebo Itálii, které byly ještě vloni před námi.
„Přesto ale Česká republika v rámci srovnání s dalšími zeměmi EU vychází mírně podprůměrně ve všech sledovaných kritériích posledního eGovernment Benchmarku. Konkrétně se jedná o počet služeb poskytovaných online, uživatelskou přívětivost, přeshraniční služby, elektronickou identitu, možnost využívání elektronických dokumentů a podobně,“ vysvětluje Marek Vaculík Senior Project Manager ve společnosti enovation, která je tuzemským lídrem v oblasti dotačního poradenství.
S rozvojem eGovernmentu roste pozvolna i počet jeho uživatelů. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.
Nabíječky elektroaut se množí po celé Evropě
V České republice se zlepšuje také situace v oblasti elektromobility. Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanic na 100 km, což je téměř 78% nárůst. Hustota dobíjecích stanic pro elektromobily však stoupá po celé Evropě, a tak jsme si v tomto indikátoru meziročně polepšili jen o jediné místo a nyní je Česko na 17. příčce.
V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je však český výsledek o poznání lepší. „Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 %, v Evropě je to přitom 10 %,“ říká Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ.
Internetové bankovnictví v Česku vzkvétá
Rozšiřovat se daří i využívání digitálního bankovnictví, které oproti minulým 70 % české populace podle nejnovějších dostupných dat využívá už 77 % Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však také dochází napříč celou Evropou, takže i v tomto ohledu zůstáváme na deváté příčce.
S digitalizací se velmi úzce pojí i možnost platit bezhotovostně, kde se Česko podle loňských dat drží na 11. příčce v EU. Na tisíc Čechů připadá bezmála 27 platebních terminálů. V oblasti platebních terminálů bychom se mohli inspirovat v Řecku, kde tento poměr činí bezmála 72 terminálů na tisíc obyvatel.
„Rostoucí trend bezhotovostních plateb, které stále více probíhají pomocí mobilního telefonu místo plastové karty, vidíme také na našich celkových údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 % všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50% podíl. Aktuálně již bezhotovostně probíhá 60 % kartových transakcí klientů Spořitelny. Za pozornost určitě stojí i fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 % dotázaných. Pouze 2,4 % dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
